Rok po Přemyslově smrti se stal Bezděz vězením pro královnu Kunhutu a jejího nezletilého syna Václava II., které zde po bitvě na Moravském poli držel markrabě Ota Braniborský. V 18. století přestal být obývaný a začal chátrat. Se vznikem kláštera za Ferdinanda II. byla benediktýnskými mnichi do hradu přenesena roku 1666 kopie sochy Madony Monserratské a stalo se z něj poutní místo. Romantická silueta hradu přitahovala řadu umělců, mezi jinými Karla Hynka Máchu. Hrad byl založen v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. Na vrcholu neovulkanického kužele v nadmořské výšce 604m, na severním svahu je puklinová ledová jeskyně. V roce 1993 byl vrch připojen k přírodní rezervaci Malý Bezděz. Hrad byl dokončen Václavem II., který zde byl vězněn jako dítě. Roku 1402 zde obležen a zajat králem Zikmundem markrabí Prokop. Hrad získal roku 1409 Jan z Michalovic. Další majitelé např. Jan Smiřický, Jan z Janovic (rozvoj krále) aj. V roce 1621 byl dobyt Bavory, posléze jej získal Albrecht z Valdštejna, který zahájil přestavbu (bastiony).

Od roku 1627 klášter, v roce 1642 obsazen Švédy, kteří opevnili sedlo, ale hrad posléze vypálili. Od roku 1662 úpravy kláštera a v roce 1686 budována křížová cesta. Roku 1666 byla na hrad přivezena kopie monserratské Madony, začátek velkolepých poutí. Roku 1778 byl drancován Prusy a roku 1785 klášter zrušen. Roku 1788 byl opět obsazen Prusy a nastal jeho úpadek. V letech 1833 -1835 navštívil hrad šestkrát K.H.Mácha. V roce 1844 byla opravena místnost ve věži. Táboru lidu dne 12.6.1868 se zúčastnilo přes 10 tisíc návštěvníků. Od roku 1930 hrad Patří KČT a je zde umístěna Máchova deska . V posledních letech byly provedeny nákladné opravy.