Vamberecké mumie. Čas sevřený v broumovských klášterních zdech by jistě mohl napsat nejeden příběh a podat svědectví o řece dějin, která tudy za staletí protekla. V jednom okamžiku řeka dospěje k cíli a peřeje živého se mění v tmavé jezero. Najdete jej v klášterním podzemí, kam bylo umístěno 34 mumifikovaných lidských těl. Takzvané Vamberecké mumie jsou souborem ostatků, které prošly procesem přirozené mumifikace v kryptě kostela sv. Prokopa ve Vamberku. Z důvodů narušení mumií plísněmi a stoupající vlhkosti našly pozůstatky předních vambereckých občanů ze 17. a 18. století dočasný azyl v Broumově. Některá z mumifikovaných těl jsou označena pouze čísly, jiná lze ztotožnit s konkrétními jmény a osudy. Tak například přiložený kalich a listina dosvědčují, že v jedné z otevřených dřevěných rakví jsou ostatky vambereckého faráře Adalberta Damiana Rozvoda zemřelého 23. srpna 1774. Jak vypovídají dobové prameny, "byl to kněz zvláště zasloužilý, znamenitě čilý a horlivý, který působil ve Vamberku plných 33 let". Jedna z mumií patří i zakladatelce slavné tradice paličkované krajky na Vamberecku hraběnce Magdaleně Grambové. V roce 1628 unikla se svými dvěma dětmi o vlásek hněvu vzbouřených sedláků. Původem Belgičanka přišla do Čech po Bílé hoře s manželem, nizozemským vojenským velitelem Kašparem Grambem. Věčné rekviem může zaznít i pro Františka Lišku, syna varhaníka Jana Lišky. Kromě dospělých osob se v souboru mumií nacházejí i dvě dětská těla, uložená ve zvláštních malých rakvích. Někde jsou ještě doplněny na původních dřevěných schránkách umrlčí symboly. Pozorný návštěvník objeví i symbol mariánského kultu, někde by znak mohl napovídat i na příčinu smrti, například na nějakou nakažlivou chorobu.

Uveřejněná fotografie má pouze ilustrační charakter. Článek je jen informativní.