Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku (jehož úpatím se vine úzkokolejka z roku 1897) a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Další krajinné dominanty tvoří Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m), Větrov (714m) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700m). Kopce jsou převážně ploché, s balvany a kamennými stády na vrcholech. V bizardních skalních útvarech z hrubozrnné a landštejnské žuly roztroušených po zdejších lesích vytvořilo zvětrávání kamene skalní mísy *)1, (například v okolí hradu Landštejna nebo Suchdola u Kunžaku) a nechybí ani viklany *)2. Východní část tvoří Dačická pahorkatina, která má ráz protáhlé sníženiny. Zajímavé skalní útvary jsou u rybníka Zvůle nebo na Liščím vrchu nedaleko Terezína u Kunžaku. Po polích jsou rozesety balvanovité ostrůvky. Vyšších výšek pak dosahují související Jihlavské vrchy, které jsou však již za hranicí kraje. Českou Kanadu roztíná středem evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem, přičemž je obepínána řekami Nežárka a Moravská Dyje.

Oblast odvodňují četné potoky, které napájejí rybníky, na které je zejména západní část popisované oblasti velmi bohatá. Mezi nejdůležitější patří: Kačležský (176ha), Krvavý (127ha), Ratmírovský (78ha), Hejtman u Strmilova (68ha), Pěněnský neboli Dřevo (60ha) a Komorník (56ha). Rybníky slouží především k chovu ryb (k tomuto účelu také byly budovány), často i k závlahám a mnohé mají význam jako hnízdiště a shromaždiště vodního ptactva. V létě se některé z nich mění v oblíbená koupaliště (Komorník, Ratmírovský, Pěněnský a Zvůle). Podnebí je tu poměrně drsné, s nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami. To je také důvod, proč si oblast vysloužila právě název Česká Kanada.

Zde je několik tipů na výlet, když se vydáte do oblasti České Kanady na víkend:

Hrad Landštejn - Mohutný hrad, pozdně románská hraniční pevnost založená poč. 13. století panovníkem, dále v držení Vítkovců - pánů z Landštejna, Krajířů z Krajku (14., 15. stol.) - za nich rozšířen. Roku 1771 po úderu blesku vyhořel, od té doby trvale neobydlen, udržován jako zřícenina. Veřejně přístupný.

Klášter Pavlánů - Klášter pavlánů založený r.1626 Adamem Pavlem Slavatou při starším kostele, v 17. století přestavěný na nový (klášterní budova v 50. letech 20. století zbourána), zůstal klášterní kostel Nejsvětější Trojice s impozantním 22 metrů vysokým oltářem. Přístupný s průvodcem.

Zámek a hrad v Jindřichově Hradci - Rozsáhlý převážně goticko-renesanční hrad a zámek se zachovalými románskými prvky je třetím největším komplexem u nás po Pražském Hradu a Českém Krumlovu. Založen pány z Hradce (1220-1604), po přeslici dědili Slavatové (1604-1693) a stejně tak poslední majitelé, Černínové z Chudenic (1693-1945). Areál tvoří tři nádvoří, v zahradě s arkádami a fontánou je renesanční hudební pavilón Rondel. Černá věž (poč. 13. století), raně gotická nástěnná malba - legenda sv. Jiří (1338), funkční černá kuchyně z 15. století, Adamovo stavení, velké a malé arkády, Španělské křídlo, gotický palác, kaple sv. Ducha (barokně přestavěna).V interiérech je na 7000 uměleckých předmětů. Od r.1996 Národní kulturní památka. Expozice zahrnuje 3 trasy – středověký hrad (jindřichohradecká Madona, legenda sv. Jiří, černá kuchyně), renesanční (Zelené pokoje, obraz Petra Brandla, „procházka staletími“ (černínská obrazárna, rondel). Černá věž (hladomorna) je přístupná samostatně.

Nová Bystřice - Městečko na hranici s Rakouskem leží na staré cestě z Prahy do Vídně. Zámek, původně gotický hrad, prodělal mnoho přestaveb - renesanční, barokní, v 19. století snížený o patro. Nyní je v soukromém majetku, nepřístupný veřejnosti. Gotický kostel sv. Petra a Pavla (pův.románská rotunda) přestavěn barokně, hřbitovní kostel sv. Kateřiny je goticko-renesanční.