Během dalšího vývoje byly pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město.  Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel.

Skály jsou tvořeny šikmo skloněnýmí vrstvami světlých svrchněkřídových pískovců nakloněných ve třetihorách díky tektonickým pohybům na lužickém zlomu. Během následující eroze docházelo k postupnému obrušování skal a rozšiřování puklin. Dnes tak je útvar rozdělen trojicí svislých puklin (voštin) na několik malých bloků tvořících tak nevelké skalní město. Pískovec má ve vrchní části skal výraznou příměs kaolinitu, který dává skalám charakteristické bílé zabarvení a oblé tvary. Spodní části skal jsou tvořeny méně kaolinickým materiálem a je na nich patrná vyvynutá vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Ve skalách vznikly erozí oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal vznikl erozí také 4 m dlouhý skalní tunel.

Uveřejněná fotografie má pouze ilustrační charakter.